2.) Ploštěnci
Úkoly:
- Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
- Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
- Pusť si na konci stránky uvedená videa
- Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 8)
- V pracovním sešitě si vypracuj na straně 6 obě cvičení k ploštěncům (II.KMEN: PLOŠTĚNCI) - hlísty zatím ne! Pokud nemáš tiskárnu, netřeba vypisovat, stačí se zamyslet nad správnými odpověďmi, nebo si je napsat třeba na papír
- Úspěšně absolvuj tento kvíz
Prezentace
Doplňující a vysvětlující výklad
Jen tak na začátek - představte si nějakého hada nebo červa kterého někdo rozplácl/rozdupnul. Gratuluji, právě jste si představili jak asi tak vypadá většina živočichů, kteří spadají pod Ploštěnce" Jak už název napovídá, jedná se totiž o organizmy, které mají ploché tělo. Jejich tělo můžeme označit také za dvoustraně souměrné - to znamená, že kdybyste tělo ploštěnce rozpálili podélně na dvě poloviny, obě budou vypadat prakticky stejně. To je rozdíl oproti žahavcům, kteří mají tělo paprsčitě souměrné.
Co se velikosti ploštěnců týče, tak tady je docela velké rozpětí. Řada ploštěnců dorůstá velikosti ani ne 1 milimetr, ale naproti tomu jsou doložené případy, kdy některé tasemnice dorostly velikosti až 17 metrů, obvykle ale dorůstají do velikosti až 10 metrů. Na těle ploštěnců nenajdete žádné končetiny, a dýchají povrchem celého těla. Ploštěnci jsou ve většině případů hermafrodité neboli obojetníci. To znamená, že ploštěnci produkují současně vajíčka i spermie, a k rozmnožování tedy stačí jen jeden živočich. Přesto ale pozor - stále se jedná o rozmnožování pohlavní, jelikož využívá pohlavních orgánů.
Ploštěnci mohou žít dvěma způsoby - volně nebo paraziticky (parazitismus = jednostranně výhodné soužití dvou organismů). Ploštěnci, kteří žijí volně, se vyskytují vždy buď ve vodě, nebo nějakém velice vlhkém prostředí. Ti ploštěnci, kteří žijí paraziticky, tak ti žijí uvnitř jiných organismů.
Jako v mnoha případech o kterých jsme si říkali na hodinách dříve, i v tomto případě se Ploštěnci mohou dělit na různé skupiny. My ale opět pro přehlednost zůstaneme u naší učebnice. Ta dělí ploštěnce na dvě skupiny:
- 1.) Ploštěnky
Ploštěnky jsou organismy, které žijí volně v přírodě, ve většině případů ve vodě. Ploštěnky žijící v mořích jsou obvykle výrazně zbarvené. Co se stavby těla týče, mají Ploštěnky na povrchu těla pokožku, která vylučuje sliz. Mají také primitivní oči a hmatové orgány, které jim pomáhají se orientovat v okolním prostředí. Ploštěnky mají i primitivní nervovou soustavu a pohybují se pomocí svalů. Zvláštností u nich také je, že jejich ústa se nacházejí přibližně uprostřed jejich těla, a slouží jak k příjmu potravy, tak i vylučování nestrávených zbytků. Ploštěnky se živí jak rostlinami, tak i různými živočichy.
Co ale lidi fascinuje na ploštěnkách, v některých případech na pohled krásných, ale jinak vcelku nezajímavých živočiších fascinuje, je jejich schopnost regenerace. Stejně jako například u již zmíněných nezmarů (žahavci), se i ploštěnky, pokud je rozkrájíte na menší kousky, tak každému z těchto kousků naroste hlavy a další orgány a vznikne z nich nová ploštěnka.
U nás v Česku žije asi 20 druhů ploštěnek - například Ploštěnka mléčná.
- 2.) Tasemnice a motolice
Naproti tomu tasemnice a motolice jsou parazité, neboli cizopasníci, tedy využívají ke svému životu jiný organismus. Vyvíjí se z larev, tedy nepřímo (což je rozdíl oproti ploštěnkám, které se vyvíjí přímo, tedy bez larválního stádia).
A) Motolice vypadají dost podobně, jako ploštěnky, tedy mají vcelku jednoduché, ploché tělo bez nějakých výraznějších znaků. Známá je například Motolice jaterní, která napadá játra nejčastěji ovcí nebo krav.
Dalším, ještě zvláštnějším zástupcem motolic je Motolice podivná. Ta napadá tykadla menších plžů. Tím, že se v tykadlu stále hýbají, a navíc jsou pestře zbarvené, se snaží upoutat pozornost ptáků (například drozda). Ti pak nebohého plže uloví, sní a motolice pak parazituje uvnitř samotného ptáka.
B) Tasemnice - druhou skupinou jsou v rámci této kategorie Tasemnice. O těch jsme si již něco málo říkali, když jsme rozebírali parazity. Ty běžně napadají i člověka, ale i různá zvířata.
Tasemnice žije tak, že se usadí ve střevech, kde se přisaje na stěnu střeva pomocí jakýchsi přísavek, které má na hlavě, a pak už jen přijímá potravu. Zvláštností tasemnic je, že nemají žádný žaludek ani běžnou trávící soustavu - tasemnice totiž přijímají potravu celým povrchem svého těla. Kdyby stejným způsobem fungoval příjem potravy u lidí, tak by vlastně stačilo, aby jste si svůj oblíbený hamburger položili třeba jen na dlaň a počkali, až se vstřebá. Ale to jen tak pro názornost. Tasemnice se do člověka obvykle dostane prostřednictvím infikovaného masa, ve kterém se nacházejí vajíčka tasemnice. Ve většině případů je to z důvodu, že maso nebylo dostatečně tepelně upraveno, protože tepelná úprava masa vajíčka obvykle zničí.
Tasemnice vypadají už na první pohled jinak, než například ploštěnky nebo motolice. Mají tělo složené z jednotlivých článků, ve kterých se nacházejí jak samčí, tak samičí pohlavní orgány.
Mezi tasemnice řadíme například Tasemnici dlouhočlennou (napadá hlavně prasata) nebo Tasemnici bezbrannou (napadá hlavně krávy)
Až budeš mít hotovo, pokračuj další látkou - hlísti.
Další zajímavé odkazy
První video se věnuje ploštěncům obecně a první výše zmíněné skupině, tedy ploštěnkám:
Druhé video je pak věnováno cizopasným (parazitním) ploštěncům, tedy tasemnicím a motolicím:
A nakonec ještě video, kde můžete vidět, jak vypadá plž (jantarka obecná v tomto případě), kterou napadně Motolice podivná: