3.) Hlísti
Úkoly:
- Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
- Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
- Pusť si na konci stránky uvedená videa
- Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 9)
- V pracovním sešitě si vypracuj na straně 6 cvičení k hlístům (III.KMEN: HLÍSTI). Pokud nemáš tiskárnu, netřeba vypisovat, stačí se zamyslet nad správnými odpověďmi, nebo si je napsat třeba na papír
- Úspěšně absolvuj tento kvíz
Prezentace
Doplňující a vysvětlující výklad
A jak jsou na tom hlísti s velikostí? Většinou dorůstají velikostí od jednoho milimetru až po několik desítek centimetrů.
Zajímavostí u hlístů také je, že mají obvykle tzv. pohlavní dvoutvárnost, to znamená, že již od pohledu lze podle určitých znaků rozeznat samce a samičku.
Ačkoliv jsou hlísti parazité, kteří v mnohdy parazitují i na člověku, řada z nich je naopak prospěšná - některé druhy hlístů totiž žijí v půdě, kterou pomáhají kypřit a tím jí zúrodňují. Toho se využívá například na již zmíněných zahradních kompostech.
Jak už to bývá zvykem, i hlísty dělíme na několik skupin, a to:
1.) NITKOVCI
Nitkovci jsou parazité (neboli cizopasníci), kteří napadají živočichy (přesněji pak obratlovce)
Mezi nitkovce řadíme například Svalovce stočeného, který dorůstá velikosti přibližně 1,5 mm. Svalovec se mu ale neříká proto, že by to byl zrovna nějaký kulturista na steroidech, ale především proto, že právě ve svalové hmotě se usídlí jeho larvy. Svalovce obvykle přenáší potkani. Infikovaného potkana pak sní například prase domácí nebo prase divoké, a z jeho masa se může následně dostat až do člověka. Tomu se však lze vyhnout dostatečně tepelně upraveným masem. Takže i v tomto případě může být pojídání syrového masa, v podobě například tatarského bifteku (lidově tataráku), dost rizikové. Na Svalovce stočeného je ale potřeba si dát velký pozor. Ačkoliv infikování se například dále následujícími škrkavkami nebo roupy je nepříjemné, neohrožuje nás to na životě. Naopak Svalovec stočený může při přemnožení v lidském organismu způsobit i smrt.
Mezi nitkovce můžeme řadit i Vlasovce mízního. Ten napadá především primáty a člověka. Vlasovec mízní se vyskytuje především v tropických oblastech a přenáší jej hlavně hmyz. Vlasovec mízní může v některých případech ucpávat cévy v končetinách, čímž může způsobovat v některých případech až extrémní otoky - takové nemoci se pak nazývá elefantiáza (sloní nemoc, nebo nemoc sloních nohou).
2.) ŠKRKAVICE
Hlísti ze skupiny škrkavic jsou také parazité napadající živočichy (obratlovce).
Mezi zástupce škrkavic patří například Škrkavka dětská. Ta velmi často napadá i člověka a vyskytuje se v tenkém střevě, kde může dorůstat délky až 20 cm. Jak už název napovídá, vyskytuje se hlavně u dětí. Potravu přijímá ústy (čímž se liší například od Tasemnice (Ploštěnci), která přijímá potravu celým povrchem těla.
Škrkavou se můžeme nakazit například tak, že budeme jíst ovoce nebo zeleninu, které nebylo předtím umyté a na kterém se nachází právě mikroskopická vajíčka právě Škrkavky. Takže tady máte hned jeden důvod, proč poslechnout rodiče, až po vás příště budou chtít, abyste si nějaké ovoce nebo zeleninu, před tím než jej sníte, umyli a ruce také.
Druhým zástupcem ze skupiny škrkavic je Roup dětský. Oproti škrkavce se Roup usazuje ne v tenkém, ale naopak v tlustém střevě. Oproti Škrkavce se Roupy liší i velikostí, jelikož dorůstají obvykle do velikosti 1 cm a jsou tedy podstatně menší.
Roupy se množí ne zrovna příjemným způsobem, který si ale jistojistě všichni dobře zapamatujete. Pokud má někdo roupy, tak samička se usídlí v tlustém střevě poblíž řitního otvoru. Když je dotyčná osoba v klidu (například pokud spí), samička z řitního otvoru vyleze a začne v jeho blízkosti klást vajíčka v počtu několika tisíc. Ty pak vyvolávají svědění a dotyčná osoba se tak chtě nechtě začne "škrábat na zadku". Tím se vajíčka Roupů dostanou na ruce postiženého, a odtud se poté mohou dostat na jakýkoliv předmět, kterého se dotyčná osoba dotkne. No a teď si představte, že se tato osoba dotkne například vašeho Playstation/Xbox ovladače, nebo třeba vašeho jídla... příjemná představa, že? Takže tady máte hned druhý důvod, proč si mýt ruce ;) .
3.) HÁĎÁTKA
I háďátka jsou skupinou parazitů, ale napadající rostliny.
Mezi háďátka řadíme například Háďátko řepné. Háďátko je parazit, jež dorůstá do velikosti až 2 mm, a který parazituje na kořenech některých rostlin, především pak řepy. Vzhledově vypadá jako malé citrónky přisáté na kořenech rostlin. Z kořenů následně odsává potřebné živiny a rostlina díky tomu dorůstá jen do malých rozměrů. Háďátko nenapadá jen řepu, ale třeba i brokolici, zelí, ředkvičky a mnohé další. Z toho důvodu Háďátko řepné není rovna oblíbené u zemědělců, protože jim může způsobit škody v řádech statisíců i milionů korun, celosvětově pak v řádech až miliard korun.
Další zajímavé odkazy
Vysvětlující video k hlístům: