1. Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
2. Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
3. Pusť si na konci stránky uvedená videa
4. Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 38-45)
5. V učebnici na straně 45 si zodpověz na konci stránky uvedené otázky

Prezentace

Doplňující a vysvětlující výklad

Dalším ekosystémem, který nás nyní čeká, je louka, pastvina a step. Takže popořadě.

LOUKA
Louka je ekosystém, který může vzniknout buď přirozenou cestou, nebo uměle (vytvoří ji člověk). Rostliny tvoří především různé traviny a byliny, a obvykle tu nenajdeme ani keře, ani stromy. A ačkoliv se nám na první pohled zdát taková louka prázdná a bez života, zkuste si na ní v létě třeba na čtvrt hodiny lehnout - uvidíte, že každou chvíli po vás poleze nějaký brouk, mravenec, moucha a řada dalších.
Oni se ti živočichové totiž snaží být v mnoha případech dobře maskovaní. A v tom jim pomáhají například tzv. mimikry - mimikry je označení pro to, když je zabarvení těla živočicha podobné zabarvení živočicha jiného, který je obvykle nebezpečným predátorem. K čemu jim to je dobré? Tak třeba taková pestřenka smrtihlavka - ačkoliv její název zní dosti nebezpečně, živí se výhradně nektarem a pylem z rostlin. Ale její černo-žluté zabarvení připomíná vosu, což může některé živočichy, kteří by na ní jinak zaútočili, zmást, a ti pak řeknou "a jéje, to je vosa, pakuju se pryč, než mě sejme". A takových živočichů, kteří se takto maskují, je samozřejmě celá řada. A mimikry ale fungují i obráceně - nebezpeční predátoři naopak v některých případech připomínají jiné, ty méně nebezpečné. Například silně jedovatý korálovec žlutavý, vypadá podobně jako podstatně méně nebezpečná korálovka sedlatá.
Jiní živočichové zase zvolili jednodušší metodu maskování - jednoduše se maskují tak, aby splývali s prostředím. To je například kněžnice zelená.
Bezobratlé živočichy žijící na louce můžeme rozdělit na tři skupiny - na ty, kteří žijí na bylinách a křovinách, na ty, kteří žijí na květech rostlin a na ty, kteří žijí na zemi a v půdě.

1. ŽIJÍCÍ NA BYLINÁCH A KŘOVINÁCH
A) Křižáci
Křižáci jsou masožravci a už jsme se o nich zmiňovali. Poznáte je bezpečně podle symbolu připomínající kříž, který se nachází na jejich zadečku. Křižáci jsou masožravci (predátoři) a můžeme je rozdělit na ty, kteří svou kořist loví pomocí pavučin (snovači) a na ty, kteří loví svou kořist přímo (útoční pavouci). V přírodě jsou významní tím, že pomáhají omezovat množství hmyzu. Křižáci jsou obvykle mezi 1-2 cm velcí pavouci. Patří sem například křižák obecný.

B) Saranče
Určitě to znáte - jdete v létě po louce a pod nohama vám uskakují na stranu taková malá podlouhlá stvoření. A to jsou právě sarančata. Sarančata patří se svou velikostí až 3,5 cm mezi středně velký hmyz. Nejvíce sarančat žije v tropech, ale i u nás najdete několik desítek druhů. Umí létat, ale spíše jen "poskakují" na jiná místa, což jim umožňují především jejich silné zadní nohy. Ale najdou se i druhy sarančat, která dokáží létat zcela běžně. Sarančata jsou především býložravci a živí se rostlinami. Mezi sarančata patří například saranče čárkovaná nebo saranče obecná.
Přemnožená sarančata mohou být noční můrou pro různé zemědělce. Dokážou totiž utvořit obří "hejna" o počtu až několik miliard kusů, která mohou naprosto zlikvidovat celou úrodu na velkých polích. S tímto jevem se u nás nesetkáváme, ale děje se tak například v Africe či Americe.

C) Kobylky
Kobylky jsou podobné sarančatům, ale s tím rozdílem, že mají výrazně větší tykadla a samičky mají na zadečku mohutné kladélko, kterým kladou vajíčka. Samečci oproti tomu vydávají silné cvrčivé zvuky, které jsou velmi dobře slyšitelné na snad každé louce a nejde je snad ani s ničím jiným zaměnit. A rozdíl je i jiný - kobylky jsou oproti sarančatům všežravci (i když by se našly vyjímky). Jejich velikost je docela rozmanitá - od 1,5 cm až po úctyhodných 7 cm. Patří sem třeba kobylka cvrčivá.

D) Mšice
Mšice jsou vyloženě drobný hmyz, který je velký maximálně několik milimetrů. Mšice jsou škůdci, protože se živí šťávou z rostlin (býložravci), čímž rostliny oslabují. Vzhledem k tomu, že obvykle se na jedné rostlině nachází desítky i stovky mšic, mohou rostlinu i zlikvidovat. Navíc mohou přenášet i různé rostliny napadající nemoci.
Přirozeným nepřítelem mšic je slunéčko sedmitečné - lidově známé jako beruška. Beruška se totiž živí především právě mšicemi.
Naopak mšice si často "chovají" mravenci. Mšice totiž vylučují tzv. medovici, která mravencům chutná, a tak se snaží mšice chránit před nepřáteli. Tomu se říká symbióza (tedy vzájemně výhodné soužití dvou organismů, ale to byste již měli znát již ze začátku tohoto školního roku :-P) - mšice získají ochranu před nepřáteli, a naopak mravenci si mohou pochutnat na své oblíbené medovici.

E) Ploštice
Ploštice jsou hmyz, který má relativně ploché tělo (proto název ploštice) a existuje jich přibližně 40 000 druhů, přičemž u nás jich žije přibližně 900 druhů. Jsou dost rozmanité a jejich těla mají různé tvary i velikosti. Ploštice se většinou živí rostlinami (býložravci), ale najdeme mezi nimi i řadu masožravců. Mezi běžné znaky ploštic je zápach, který dokáží vyloučit, pokud se cítí ohroženi. Mnohdy je můžete najít třeba na třešních, kde se s tímto zápachem můžete ne zřídkakdy setkat.
Mezi ploštice patří například vroubenka smrdutá, kněžnice chlupatá.

2. ŽIJÍCÍ NA KVĚTECH ROSTLIN
A) Běžníci
Běžníci jsou útoční pavouci, to znamená, že nespřádají pavučiny, aby do nich chytili svou kořist. Jsou velcí zhruba do 1,5 cm. Poznat je můžete mimo jiné podle toho, že mají obvykle zadní páry končetin kratší než ty přední. Důvodem je to, že zadními končetinami se přidržují na rostlinách a těmi předními loví svou kořist. Mezi běžníky řadíme například běžníka kopretinového nebo běžníka zeleného.
Zajímavost - jistě se vám už někdy stalo, že někdy na přelomu léta a podzimu, kdy bylo ještě slunečné počasí a relativně teplo, a vy jste šli někde venku a najednou cítíte, že jste narazili obličejem nebo rukama na pavučinu. Právě v tomhle období totiž na mnoha rostlinách, keřích a stromech narazíte na drobná pavučinová vlákna - říká se tomu babí léto. A můžou za to především někteří pavouci a notnou měrou tomu přispívají právě běžníci. Kteří se na svých pavučinách spouští z rostlin a stromů a nechávají se unášet větrem na nová místa. Babské léto se tomu říká proto, že tyto pavučinová vlákna visící na rostlinách a keřích lidem připomínaly šedé babské vlasy.

B) Včely
O včelách jsme si říkali už v jedné z předchozích lekcí. Včely jsou podobné například mravencům v tom, že je to "společenský hmyz", to znamená, že se vždy shlukují do větších společenství - včelích úlů.
I v tomto případě je celý úl založen na včelí královně, která celý svůj život (obvykle 3-5 let) pouze klade vajíčka. Královna měří zhruba 2-2,5 cm.
O královnu pečují dělnice (včelí samičky), které jsou velké asi 1-1,5 cm. I dělnice mají rozdělenou práci - ty nejmladší čistí úl od všeho nepotřebného a nežádoucího. Ty starší pak krmí larvy a také upravují voskové plástve (které slouží jako zásobárna medu, pylu ale i jako místo pro vajíčka a larvy) a mají na starost i obranu celého úlu (proto jsou také samičky vybaveny žihadlem). Na rozdíl třeba od vosy, pokud včela použije své žihadlo a někoho bodne, je to pro ni konec, protože společně se žihadlem si vytrhne i část svých vnitřností a uhyne.
Nejstarší dělnice se pak vydávají ven z úlu, kde na květech rostlin sbírají pyl. Ten si ukládají do tzv. sběrného košíčku (který se nachází u zadních končetin), a v úlu z něj včely vytváří med, který slouží jako potrava pro celý úl. Včely také opylují rostliny. Některé rostliny jsou totiž závislé na opylení hmyzem - a to zajišťují v drtivé většině právě včely, čímž pomáhají k jejich zvýšené výnosnosti a díky tomu včely zlepšují i kvalitu zemědělci pěstovaných plodin.
No a pak jsou tu trubci, což jsou včelí samci. Ti nemají zrovna lehký život. Jejich jediným úkolem je oplodnit královnu, která poté začne klást vajíčka. Sami trubci hned po oplodnění hynou a zbylé trubce na podzim vyhánějí dělnice z úlu, aby jim zbytečně neubývala zásoba potravy.
Včely jsou nesmírně důležité nejen pro zemědělce, ale v návaznosti na to i na celé hospodářství. V současnosti však ale na světě včel ubývá - kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí, i kvůli častějšímu výskytu nemocí napadajících včely. Albert Einstein prý kdysi pronesl: "Když včely zmizí ze Země, pak člověku zbývají jen čtyři roky života. Už nebude žádných včel, žádného opylení, žádných rostlin a žádných lidí." - doufejme, že se nebudeme muset nikdy přesvědčit o tom, jestli je toto tvrzení správné.
Zajímavost - na vytvoření 1 kg medu musí včely nalétat vzdálenost 280 000 km - což je 7 cest kolem celé naší planety. Každopádně med prodávaný běžně v obchodě už je upravovaný - doplňuje se tam cukr a další náhražky.

C) Čmeláci
Malé, chlupaté a dost nahlas bzučivé stvoření, které přelétá z květu na květ - to jsou čmeláci. Čmeláci jsou rovněž důležití podobně jako včely kvůli opylování rostlin. I čmeláci jsou společenský hmyz, ale zdaleka ne v takové míře, jako například včely nebo mravenci - obvykle jich je několik desítek až několik stovek. Svoje hnízda si stavějí například v opuštěných myších norách nebo opuštěných ptačích hnízdech. Živí se zejména nektarem z rostlin.
I čmeláci mají svoji královnu a své dělnice. I díky svému "kožichu" jsou odolnější vůči chladnějším teplotám než včely, a nevadí jim tedy vylétat vstříc květinám i za ne tak teplého počasí. Čmeláci jsou mírumilovní tvorové. Když se cítí ohroženi, zvedají napřed jednu, a pokud to nepomáhá, i postupně další svoje končetiny směrem nahoru. Pokud to nezabírá, obrátí se a ukazují svoje žihadlo (ano, i čmeláci jej mají). Na rozdíl od včel mohou čmeláci svoje žihadlo použít bez obav o svůj život, ale používají jej jen velmi výjimečně - obvykle za předpokladu, že se obávají o svoje potomstvo. V takovém případě použijí žihadlo bez varování. Čmeláci jsou u nás zákonem chránění. U nás se nejčastěji setkáte se čmelákem zemním.
Zajímavosti - ještě před asi 10 lety vědci nebyli schopni vysvětlit, jak je možné, že čmeláci umějí létat. Podle vědců měli podle všeho být příliš těžcí na to, aby se mohli se svými křídly odlepit od země. Teprve před pár lety se tajemství jejich letu odhalilo, a je to především kvůli proudění vzduchu kolem jejich křídel při jejich pohybu.

D) Dospělí motýli
Dospělí motýli je zde uvedeno proto, že mladí motýli jsou vlastně housenky, které se zakuklí a stávají se z nich právě motýli. I někteří motýli slouží k opylování rostlin. Ale o těch si povíme v další kapitole, takže zatím půjdeme dále.

3. ŽIJÍCÍ NA ZEMI A V PŮDĚ
A) Cvrčci
Cvrčci jsou podobní kobylkám, a stejně jako kobylky jsou i oni všežravci. Podobně jako sarančata i cvrčci vydávají onen specifický "cvrčivý" zvuk, kterým samci vábí samičky k páření. Oproti sarančatům a kobylkám mají o něco více "tlustší" tělo ale bývají menší. Patří sem třeba cvrček domácí.

B) Střevlíci
I střevlíkům jsme se tu už věnovali. Ale na loukách žijí zase trochu jiné druhy střevlíků, jako například střevlík měděný. Nicméně i oni jsou masožravci a jsou aktivní zejména v noci.

C) Svižníci
Svižníci jsou rovněž masožraví brouci, ale na rozdíl od střevlíků jsou velmi hbití a umí také velmi dobře létat. Patří sem například svižník polní.

D) Larvy chroustů a kovaříků
Larvy těchto dvou brouků můžeme vidět...no vlastně je vidět dost dobře nemůžeme, protože se nacházejí pod zemí. U chroustů nazýváme jejich larvy ponravy, u kovaříka jsou pak larvy drátovci. Jak ponravy, tak i drátovci se živí především kořínky rostlin.

PASTVINY
Pastviny jsou v zásadě velké louky, na kterých se pasou třeba krávy, kozy, koně, nebo ovce. A právě na tyto zvířata se vážou bezobratlí živočichové zde žijící.

A) Ovádi
Než si k nim něco vysvětlíme, tak jen pro začátek - jsou to "ovádi" a ne "hovádi".
Ovádi jsou vlastně větší mušky, které obtěžují právě na pastvinách se pasoucí zvířata. Ovádi, přesněji pak samičky, se živí také krví. Jsou to tedy především parazité. Ovádi jsou také velmi hbitými letci.
Ovády řadíme mezi škůdce, protože mohou přenášet různé nemoci a parazity. Člověka napadají jen někteří menší ovádi. Mezi jejich přirozené nepřátele patří především ptáci a také kutilky.
Mezi Ovády patří například ovád velký.

B) Chrobáci
I o chrobácích jsme si už tu něco psali minule. A stejně jako v lese, i tady plní funkci jakýchsi uklízečů - živí se trusem pasoucích se zvířat a tím je postupně odstraňují, takže je můžeme zařadit mezi rozkladače. Patří sem třeba chrobák velký.

STEP
Step je rozsáhlá travnatá plocha, kde najdete buď žádné, nebo jen velmi málo stromů a keřů. Důvod je ten, že v oblastech stepí je malé množství srážek, a tedy je tam nedostatek vody pro to, aby tam mohly růst stromy. Stepy najdete například v oblasti východní Evropy, střední Asie, nebo i v Severní Americe. Na našem území se s ní také můžete setkat - asi 30 km na západ od Brna se nachází Mohelenská hadcová step.

A) Kudlanky
Kudlanky jsou velmi efektivní predátoři (tedy masožravci). Živí se především hmyzem, ale některé druhy jsou schopné zabít i některé menší plazy. Mezi kudlanky řadíme například kudlankou nábožnou.
Zajímavost - to, že samci to nemají v živočišné říši zrovna snadné, je vidět i u kudlanek. Kudlančí samci jsou obvykle podstatně menší než samičky, a po spáření se k nim samičky nechovají zrovna přátelsky - ukousnou jim totiž hlavu a následně je sežerou.
Kudlanka nábožná také dostala svoje jméno podle svých předních končetin - vypadají totiž, jako když se kudlanka modlí.

B) Mravkolvi
Mravkolvi jsou dalším běžným obyvatelem stepí. Jejich larvy mají totiž zajímavou techniku lovu. Místo aby se namáhavě snažili někde polapit nějakou potravu, vyhloubí si v písčité zemi jamku, a sami se zahrabou do jejího dna. Pak už jen čekají, až jejich kořist přijde sama. Obvykle se jedná například o mravence. Když do dané jamky například právě mravenec spadne, larva mravkolva se ho zmocní a přemění mravence ve svůj oběd. 

Další užitečné odkazy

Napřed něco ke čmelákům

Kdo ještě neviděl, tak se koukne nyní. Ostatní si mohou zopakovat něco ke včelám ;).

A nakonec ještě dokument o kudlankách