Úkoly:

1. Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
2. Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
3. Pusť si na konci stránky uvedená videa
4. Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 54-61)
5. V učebnici na stranách 56 a 61 si zodpověz na konci stránky uvedené otázky

Prezentace

Doplňující a vysvětlující příklad

Tentokrát se podíváme zase o něco blíže našim domovům, a vlastně i přímo do nich. Čekají nás totiž ekosystémy parků a domácností.

PARKY A MĚSTSKÁ ZELEŇ
Co je to park ví asi každý z nás - lidmi uměle vytvořená zeleň ve městech, která má lidem žijícím ve městech připomínat alespoň trochu připomínat to, jak vypadá příroda, a dá jim na chvíli zapomenout na onu betonovou šeď, která je obklopuje. Parky jsou ideální na procházky a obecně relax od každodenních povinností lidí.
V našem případě se budeme bavit o městské zeleni jako takové - to znamená nejen parky, ale třeba i hřbitovech, a jiných místech, kde je té zeleně trochu více. Tak či onak se jedná o ekosystémy umělé, které vytvořil člověk.

A) Roháči
Tak tyhle brouky poznáte na první pohled. Jedná se o velkého brouka (samci běžně dorůstají do velikosti 5 cm, ale některé druhy až 10 cm), jehož samci jsou vybaveni velkými kusadly. Samci je používají výhradně k tomu, aby se porvali s jinými samci. A vítěz takového souboje obdrží samičku. Samičky nemají takto velká kusadla, a jsou také menší. Opět si tedy připomeneme to, že když se samec a samička na pohled výrazně liší, nazýváme to pohlavní dimorfismus. Roháče můžete spatřit obvykle na starých a velkých stromech, jelikož tam také získávají svoji potravu - mízu stromů. Ačkoliv tedy roháč může vypadat na první pohled nebezpečně, je to býložravec a pro člověka neškodný. Mezi roháče patří například roháč obecný, který je považován za největšího brouka Evropy (má právě těch již zmíněných 10 cm).

B) Zlatohlávci
Zlatohlávci jsou středně velcí brouci (až 2 cm), které poznáte podle jejich kovově lesknoucího se povrchu těla (které se obvykle leskne do zeleno-červena). Zlatohlávky naopak obvykle najdete na květech rostlin. Jejich larvy (podobné ponravám chrousta) najdete obvykle na hnojištích, kompostech a či v trouchnivějícím dřevě. Zlatohlávek zlatý je například jedním z jejich zástupců.

C) Ruměnice
O Ruměnicích jsme se tu už dříve zmiňovali (patří mezi ploštice). Jsou to relativně malí brouci (do 1 cm), které obvykle najdete ve větších skupinách. Obvykle se zdržují u stromů, přesněji pak u lípy, jelikož její mízou se ruměnice živí. Mezi zástupce patří především nejčastější ruměnice pospolná.

D) Noční motýli
I o těch jsme si už psali minule, ale zmíníme si je znovu, protože po večerech na ně zcela běžně narazíte právě i například v parcích. Patří sem například stužkonoska dubová nebo stužkonoska modrá (obě patří mezi můry).
Dále sem patří například lišajové - například lišaj paví oko nebo lišaj smrtihlav. Lišaj smrtihlav svůj název dostal proto, že na svých zádech má kresbu ve tvaru lebky. Jinak mají lišajové velmi často dost výrazně zabarvené tělo (například lišaj vrbkový nebo lišaj oleandrový).
Mezi další noční motýli řadíme například martináče. V parku se můžete setkat například s martináčem habrovým, ale mezi martináče patří i martináč hrušňový, což je největší motýl u nás i v Evropě vůbec (rozpětí křídel může mít až 16 cm).

E) Klíněnky
Klíněnky jsou malí motýli, kteří připomínají svým vzhledem spíše drobné noční motýli, ale jinak jim příliš podobní nejsou, protože jsou aktivní především přes den. Patří sem například klíněnka jírovcová. Už název napovídá, že se zaměřuje především na strom jírovec maďal - obecněji známější pod názvem kaštan. Housenky klíněnek se živí vnitřky listů kaštanu a při přemnožení mohou na stromech zlikvidovat prakticky veškeré listí. Není však znám žádný případ toho, kdy by kvůli klíněnkám došlo k úhynu samotného stromu, protože listy kaštanu klíněnky pojídají většinou až v pozdním létě, kdy už se kaštan pomalu ale jistě "připravuje" na zimu a listí tedy tolik nepotřebuje.

F) Kobylky
V parcích a travnatých plochách ve městě běžně narazíte i na staré dobré kobylky - v tomto případě například na kobylku zelenou. Kobylky jsou všežravé, protože krom rostlin se živí například i mšicemi, takže mohou být v tomto směru i užitečné.

LIDSKÁ OBYDLÍ
Jak jsme si už uváděli dříve, s bezobratlými živočichy (a hmyzem především) je možné se setkat všude a naše domácnosti nejsou výjimkou. A nutno podotknout, že u většiny těchto bezobratlých lidé nejsou zrovna nadšeni z jejich přítomnosti v jejich domácnosti. Není se čemu divit - na nájem a ani na elektřinu nepřispívají, nádobí také neumyjí, a naopak dokážou mnohdy spíše přidělat práci. Tak se pojďme podívat, s kým že to vlastně sdílíme domácnost a rozdělíme si je ještě podle toho, kde na ně obvykle doma můžeme narazit.

1.) Koupelna a toaleta
Rybenky
V koupelnách a na toaletách se vcelku běžně můžeme setkat s tzv. rybenkami. Rybenky jsou drobný hmyz, který nemá křídla a s trochou představivosti připomínají vzhledově užší verzi svinek nebo stínek. Jen s tím rozdílem, že jejich tělo je užší a drobnější, jsou do stříbrna zbarvené, mají vcelku velká tykadla a na zadečku štětinky. Když se u vás doma rybenka objeví, nemusíte panikařit - je to neškodný živočich, který se živí prachem a zbytky textilií. Navíc jsou světloplaché, takže jsou aktivní především za tmy. Obvykle když na ní na toaletě narazíte večer a rozsvítíte světlo, obvykle se ihned zastaví a čeká, co se bude dít dále. A za moment už se obvykle snaží schovat někde, kde je méně světla.
A přítomnost rybenky opravdu nenaznačuje, že je v dané prostředí špinavé a zanedbané - setkáte se s ní bez problému i ve 4hvězdičkovém hotelu. Ačkoliv některé druhy mohou i škodit (například se mohou živit papírem), ale naopak mohou být i užiteční, protož se mohou živit i roztoči, a ty už za škůdce považujeme. Mezi rybenky patří například rybenka domácí.

2) Ložnice a skříně
A) Roztoči
O roztočích jsme si už tu taky pár informací uváděli. Jedná se o malinké (největší mohou dosahovat velikosti 1 mm, ale obvykle jsou v řádu několika mikrometrů), obvykle okem neviditelné živočichy, kteří žijí všude tam, kde se nachází člověk, protože se živí především drobnými zbytky, které odpadnou z našeho těla - odumřelá kůže, chlupy, vlasy ... Není tedy překvapením, že si velmi hoví například v našich postelích, protože tam mají těchto zbytků docela dobrý zdroj. Ale najdete je na většině textilií v domácnosti - čalouněný nábytek, koberce, plyšových hračkách a v již zmíněných postelích.
Nepatrné částečky výkalů roztočů jsou usazené v prachu (proto jej také lidé utírají) a vdechujeme je společně se vzduchem, což sice nezní moc příjemně, ale vzhledem k jejich velikosti pro nás nepředstavují pro nás riziko. Některé osoby však mohou být na tyto částečky citlivé, dráždí je, a to je příznak alergie - v tomto případě právě na roztoče, a ta už může mít vážná zdravotní rizika.

B) Moli
Moli jsou malí (méně než 1 cm) motýlům dost podobný hmyz, který se rád usídlí v našem šatníku. Samičky totiž kladou vajíčka do textilií (tedy v tomto případě našeho oblečení), kde se pak líhnou housenky, které se vlákny obsažených v přírodních textiliích (například bavlna) živí, a navíc jej znečišťují i svými výkaly. Jedná se tedy o škůdce. Patří sem zejména mol šatní.

3.) Kuchyně a spíž
A) Zavíječi
Prosím neplést se zabíječi! :P Zavíječi jsou velmi podobní molům, a často je lidé také zaměňují. Oproti molům, jejichž housenky se živí textiliemi, si naopak zavíječi rádi pochutnají na našem jídle. Třeba housenky zavíječe domácího nebo zavíječe paprikového si rádi pochutnají například na mouce, ovesných vločkách, müsli, piškotech, rýži, ale i těstovinách a dalších podobných potravinách. Jedná se o škůdce, a navíc je vcelku obtížné se jich zbavit.
Na mouce si také rádi smlsnou i larvy potemníka moučného. Právě larvy zcela určitě znají chovatelé plazů, ptáků a hlodavců, protože se často používají jako jejich potrava, protože jsou bohatí na proteiny. A navíc stále více se objevují i na jídelníčku lidí - ať už ve formě housenek, nebo drcené bílkoviny z nich.

B) Dvoukřídlí
Tak a sem patří nám všem známé mouchy. Vyskytují se zejména v létě a dokážou být velmi otravné.
Mezi ty menší druhy much patří například moucha domácí nebo slunilka pokojová. Oba druhy bývají velké kolem 1 cm.
Mezi ty větší moucha patří například masařka obecná nebo bzučivka zlatá. Ty už dorůstají do velikosti kolem 2 cm.
Mouchy obecně považujeme za škůdce, protože se živí potravinami, ale často se nacházejí i na trusu, odkud mohou přenášet různé škodlivé bakterie právě na potraviny. A mohou přenášet i vážné nemoci. Masařka navíc klade vajíčka na uleželé maso, kde se pak líhnou larvy.
Mezi ty o něco méně škodlivé moucha řadíme například octomilku obecnou. Těm se někdy přezdívá banánové nebo ovocné mušky. Přesto ale i ty kladou vajíčka do přezrálého ovoce. Velmi často je tedy můžete najít v blízkosti košů, a popelnic, kam se vyhazují zbytky potravin. Octomilky ale mohou být u do jisté míry i užitečné - nezřídka kdy je totiž lidé chovají jako potravu pro dravý hmyz, žáby a některé ryby.

C) Mravenci
S mravenci se krom mravenišť můžete setkat také i u vás doma. Obzvláště pokud máte například zahradu (na které se obvykle nějaké to mraveniště dá najít), tak se mravenci zatoulají i k vám domů. Hledají totiž ve svém okolí vše, co by jim mohlo být nějak užitečné jako potrava a mají rádi především sladké věci. Ale na mravence můžete s klidem narazit i v panelových domech, přičemž je mnohdy lákají například i jen truhlíky s květinami za oknem.
Zrádnější jsou v tomto případě mravenci faraoni (ti rezaví), kteří jsou schopní si vytvořit malé mraveniště i přímo v bytě. Můžete tomu předcházet například dobrým utěsněním oken (což třeba přes léto dost dobře nejde), ale také důsledným odklízením zbytků a drobků především sladkých potravin (ovoce, cukr, sušenky...).

D) Švábi a rusi
Švábi i rusi se volně v přírodě vyskytují jen málo. Naopak záměrně vyhledávají lidská obydlí, protože vědí, že tam mají zajištěný přísun tepla (které vyhledávají) a také potravin (živí se především zbytky potravin. Rusi dorůstají do velikosti kolem 1 cm, ale švábi jsou podstatně větší a dorůstají velikostí kolem 3 cm. Patří sem například rus domácí (býložravec) nebo šváb obecný (všežravec). Oba druhy jsou velmi hbité a rychlé. Považujeme je za škůdce, protože dokážou nakousat potraviny, a navíc znečišťují své okolí výkaly. Jejich přítomnost obvykle znamená nepříliš čistou a udržovanou domácnost.
Zajímavost - Švábi jsou předmětem zkoumání vědců, protože mohou být extrémně odolní, a navíc velice přizpůsobiví. Většina lidí zná fakt, že šváb je schopen přežít až 15x násobek dávky radiace, která by byla smrtelná pro člověka. Co už ale ví méně lidí je to, že pokud švábovi uříznete hlavu, zas až tolik jej to netrápí. Tělo švába bez hlavy dokáže přežít i několik týdnů, a dokonce je schopné samo reagovat na vnější podněty a pohybovat se. A aby toho nebylo málo - i oddělená hlava dokáže přežít několik hodin a pohybuje ještě tykadly.

4.) Na půdě
Vosy a sršni
Tím, kdo se vám může usídlit ve vašem domě na půdě, jsou především vosy obecné a sršně obecné. Podobně jako u včel se jedná o společenský hmyz. Ze ztrouchnivělého dřeva si pomocí vlastních slin vytvářejí hnízda Jak vosy, tak i sršně jsou všežravci. Rádi totiž nakusují a sají sladkou šťávu z ovoce (jablka, hrušky, meruňky...), ale také loví housenky a mouchy.
Pro člověka jsou vosy i sršně nepříjemné, ale obvykle ne životu nebezpečné (alespoň pokud člověk nemá alergii na jejich bodnutí).
Vosy jsou podstatně agresivnější než sršně a mohou na člověka zaútočit bez váhání. Povětšinou si však člověka také příliš nevšímají. Ale člověk by se i tak měl mít na pozoru. Oproti včelám navíc mohou vosy bodnout svým žihadlem i opakovaně (na rozdíl od včel).
Ačkoliv třeba bodnutí sršně je velice bolestivé, obsahuje mnohem méně jedu, než bodnutí od vosy nebo včely. Nicméně sršně dokážou svůj jed vystříknout i na vzdálenost až 40 cm, což může být nepříjemné, pokud dojde k zasažení očí. A ačkoliv se tradují pověsti o tom, jak jsou sršně agresivní, opak je pravdou. Pokud si jich nevšímáte, nevšímají si ani oni vás, leda byste byli příliš blízko jejich hnízda. Pokud si na vás například sedne, tak jen zkoumá, jestli náhodou nejste k jídlu, přičemž během pár vteřin zjistí že ne a zase odletí. Ale nedělejte přitom žádné prudké pohyby, protože ty by si mohl sršeň vyložit jako váš útok a začít se bránit. Existují však i agresivní druhy sršňů, především z oblasti Asie.
Pokud se stane, že si svoje hnízdo postaví na vaší půdě (nebo jinde, například na zahradě), nikdy je sami neodstraňujte! Raději zavolejte hasiče, kteří mají s likvidací vosích a sršních hnízd zkušenosti.

5.) Ve sklepě a na chodbě
Pavouci jsou dalším, vcelku běžným obyvatelem našich domovů. Nijak nám neškodí a vyhledávají temná místa (obvykle tedy ve sklepeních, na chodbách, za skříněmi nebo v rozích místností) a tam si staví svoje pavučiny, do kterých chytají hmyz, čímž mohou být velmi užiteční. Mezi takové zástupce patří například křižák temnostní nebo pokoutník domácí.
Najdete zde rovněž i sekáče.

6.) Na tělech živočichů a člověka
A) Vši
Vši (například veš dětská) jsou velmi nepříjemným parazitem, který se usídlí ve vlasech, kde z kůže saje krev a na vlasy klade vajíčka, ze kterých se pak líhnou další vši. Jak už název opět vypovídá, veš dětská se šíří hlavně v dětských kolektivech. Dříve bylo nutné se vší zbavit ostřiháním vlasů a dezinfekci hlavy v různých směsích, ale dnes již existují praktičtější přípravky, které zlikvidují vši bez potřeby střihat vlasy.

B) Blechy
Blechy většinou netrápí ani tak lidi, jako spíše naše domácí mazlíčky - především kočky a psi. Ale v případě nouze se mohou usídlit i na člověka. Blechy jsou malé (do několika milimetrů). Jejich třetí pár nohou je uzpůsoben skákání - blechy mohou skočit do vzdálenosti až 40 cm a do výšky 20 cm. Blechy se živí krví svého hostitele. Mohou také přenášet různé nemoci. Blechy jsou také velmi odolné - blechu se vám například jen tak nepodaří rozdrtit mezi prsty. Patří sem například blecha obecná.

Další užitečné odkazy

A pak ještě jedna přednáška a to o vších a plošticích.