Ekosystémy - půda

Úkoly:

1. Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
2. Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
3. Pusť si na konci stránky uvedená videa
4. Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 23-27)
5. V učebnici na str. 27 si odpověz na otázky na konci stránky

Prezentace

Doplňující a vysvětlující výklad

Předešlou látkou jsme ukončili téma bezobratlých živočichů samostatných, a teď nás čeká jejich rozdělení do jednotlivých ekosystémů, a jak se třeba navzájem ovlivňují. Jak si doufám pamatujete, ekosystémy jsme rozebírali ještě v prvním pololetí, ale pro jistotu si to stručně zopakujeme...

EKOSYSTÉM
Na začátek ale trocha opakování - co je to ekosystém? Ekosystém je označení pro "společenství" (nebo soustava, chcete-li) živé a neživé přírodě na určitém místě. Organismy, které se v daném ekosystému nacházejí, se vždy nějak navzájem ovlivňují a jsou na sobě závislé.
Ekosystémů existuje celá řada. Například les, jezero, mokřad, deštný prales, ale třeba i poušť - to jsou ekosystémy přírodní, protože vznikly přirozenou cestou a bez zásahu člověka.
Pak jsou umělé ekosystémy, které vznikly buď přímo činností člověka, nebo s jeho výrazným přičiněním. Umělé ekosystémy jsou například ovocný sad, rybník, přehrada, hospodářský les, park, nebo třeba zahrada. Nevýhodou umělých ekosystémů je jejich nestabilita (člověk do nich musí pravidelně zasahovat, aby se udržely v požadovaném stavu). Ale s každým zásahem člověka se také daný ekosystém vyčerpává a poškozuje - například působením pesticidů (které mají likvidovat škodlivé živočichy) a hnojivy se znečišťuje podzemní i povrchová voda, vysušuje se půda a narušují se vztahy mezi organismy, atd.
Dnes již ve světě výrazně převažují ekosystémy umělé, protože lidstvo svým působením zasahuje téměř všude.

PŮDA
Ale teď už k samotným jednotlivým ekosystémům. Jako první nás čeká půda.
Půda pokrývá povrch zemské kůry - tedy to, co máme pod nohama. Půda nebyla na naší planetě od jejího vzniku - půda jsou vlastně zbytky zvětraných a rozpadlých hornin a nerostů. Působením například větru, deště, ale živočichů a rostlin se ze skal drolily malé kousíčky, ze kterých začala vznikat právě půda. Trvalo to ale tisíce a miliony let, než se půda vytvořila v takovémto množství, v jakém je na světě nyní.
A jak vypadá složení půdy, co se nachází pod námi? Půda se vlastně skládá z několika vrstev (který se také říká půdní horizonty). Hluboko pod námi je hornina (nebo také mateční hornina) - ve své podstatě prostě skála a kameny.
Nad ní pak jsou kusy horniny smíchané už se zeminou (hlínou) - tato vrstva se nazývá spodní půda, (nebo také podloží) je docela dost kamenitá a obsahuje hodně minerálů, ale málo živin, a proto tam obvykle nenajdeme moc života.
Nad spodní půdou se nachází svrchní půda. Ta obsahuje stále docela dost minerálů, ale také živin. A díky tomu už tu najdeme docela dost života - jsou tu kořeny rostlin a stromů, živočichové (krtci, žížaly, ...).
A úplně nahoře je humus, který tvoří například zbytky odumřelých rostlin a částečně i živočichů. Díky tomu se v ní nachází zdaleka nejvíce živin, které využívají rostliny a stromy ke svému růstu. Humus je obvykle vlhký (obsahuje mimo jiné i zadrženou vodu) a čím má tmavší barvu, tím je obvykle úrodnější.
Humus vytvářejí především rozkladači, houby a i někteří živočichové. A mezi nimi jsou mimo jiné i právě bezobratlí živočichové.

BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ ŽIJÍCÍ V PŮDĚ

1. ŽÍŽALY (Kroužkovci)
Když se zeptáme více lidí, jaký živočich žijící v půdě je napadne, většina odpoví žížala (kmen Kroužkovci). Žížal existuje mnoho druhů, ale nejčastěji se setkáváme s už zmíněnou Žížalou obecnou. Mnoho z vás už určitě zažilo, že když venku pršelo a vy jste byli někde venku, různě po cestách se najednou objevilo relativně dost žížal. Důvod je ten, že když prší, zaplavují se chodbičky, které si žížaly v půdě vytvářejí a pomocí kterých se v ní pohybují. Pokud by zůstali pod zemí, tak se utopí, a proto vylézají na povrch. A proto se žížalám obecným přezdívá "dešťovky". 

Dalším druhem žížal, na který můžete často narazit, je Žížala hnojní. Jak už název napovídá, tak ta se vyskytuje často ve hnoji nebo třeba na zahrádkách na kompostech, naopak běžně v půdě je jen tak nenajdete.
POTRAVA: Žížaly se živí zejména spadaným listím a také zbyty uhynulých živočichů, které jí i s kusy hlíny.
VÝZNAM: A proč jsou žížaly důležité? Už jsme si říkali, že tím, jak žížaly vytvářejí v půdě chodbičky, jí pomáhají "kypřit" a tím tak zkvalitňovat. Stejně tak je pro půdu důležitý jejich trus, tedy zbytky hlíny, které žížaly pojídají i se samotnou potravou. Tím, že je vylučují, vytvářejí dost specifické "hromádky".
POTRAVNÍ ŘETĚZEC: žížala se živí rostlinnými a živočišnými zbytky (rozkladač), přičemž sama je obvykle potravou například ptáků, nebo třeba krtků, ježků nebo rejsků.

2. MNOHONOŽKY (Členovci/Stonožkovci)
Pokud v přírodě nadzvednete nějaký kámen, nebo třeba kus kůry (popřípadě odhalíte jiné místo, kde je stín), je možné, že tam narazíte právě na některou z mnohonožek, jelikož právě takováto tmavá, vlhká místa vyhledávají. Jinak se probírají k životu především v noci.
POTRAVA a VÝZNAM: Mnohonožky se jakožto býložravci živí hlavně popadaným listím a dalšími zbytky odumřelých rostlin, čímž pomáhají tvorbě humusu

3. STONOŽKY (Členovci/Stonožkovci)
Stonožky jsou na tom, co se vhodného prostředí pro jejich život týče, prakticky stejně jako mnohonožky - vyhledávají tmavá, vlhká místa a aktivní jsou především v noci.
POTRAVA A VÝZNAM: Oproti mnohonožkám jsou stonožky masožravci, takže se živí živočichy. Kvůli tomu přispívají mnohem méně tvorbě humusu v půdě, ale i tak je jejich funkce v přírodě samozřejmě potřebná.

4. STÍNKY A SVINKY (Korýši)
POTRAVA A VÝZNAM: I tihle malí "pásovci" se podílejí na tvorbě humusu, jelikož se také živí především odumřelými zbytky rostlin.

5. Další drobní živočichové
I když třeba na první pohled nemusí být vidět, jelikož jsou tak malí, neznamená to, že nejsou pro koloběh látek v přírodě důležití. Naopak většinou svou malou velikost vynahrazují počty. Sem patří například chvostoskoci (Šestinozí/Chvostoskoci), nebo různí hlísti (například roupice). Pro jejich pozorování můžete použít například starou dobrou lupu.

Samozřejmě výčet těchto několika málo výše uvedených bezobratlých živočichů, kteří se v půdě nacházejí, je dost stručný. V závislosti na okolním prostředí bychom mohli vyjmenovat desítky i stovky dalších druhů živočichů, ale zase tak detailně si to tu rozebírat opravdu nebudeme. Výhodou výše uvedených živočichů je to, že na většinu z nich můžete zcela běžně narazit v přírodě kolem sebe a sami se tak podívat na to, jak příroda kolem vás funguje ;) .

Další užitečné odkazy a videa

Napřed něco obecně o půdě...

A ještě jedno video navíc, které se týká toho, jak by se mělo o půdu pečovat a co ovlivňuje její kvalitu. Sice látka pro nás v tomto případě zatím navíc, ale pro zajímavost stojí určitě za shlédnutí.