1.) Žahavci

Úkoly:

  1. Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
  2. Pročti si zde uvedený Doplňující a vysvětlující výklad
  3. Ideálně si pusť i na konci stránky uvedená videa 
  4. Prostuduj si v učebnici dané téma (učebnice str. 7)
  5. V pracovním sešitě si vypracuj stranu 5 (I.KMEN: ŽAHAVCI) - pokud nemáš tiskárnu, netřeba vypisovat, stačí se zamyslet nad správnými odpověďmi
  6. Vyplň si tuto doplňovačku

Prezentace

Zde přikládám prezentaci na první kapitolu bezobratlých živočichů, a to jsou žahavci. Vypracujte si zápisky (obrázky kreslit netřeba). Stahujte zde:

Doplňující a vysvětlující výklad

Žahavci jsou kmen bezobratlých živočichů, vodních dravců (živí se jinými, drobnými živočichy), kteří žijí výhradně ve vodě - většinou v mořích a oceánech, někteří jsou ale i sladkovodní a najdete je tedy například i v řekách či jezerech.

"Žahavci" se jim říká proto, že jsou vybaveni tzv. žahavými buňkami. Ty žahavcům slouží jako nástroj pro získávání potravy, a rovněž i jako ochrana před predátory. Žahavé buňky obsahují zvláštní organely (organela = orgány buněk, jak již jistě všichni víte :-P ), které po podráždění vystřelují malinké "harpuny", obsahující toxiny, kterými oběť omráčí. Pomocí těchto žahavých buněk tak chytají svou potravu a zároveň se pomocí nich chrání před nebezpečím. Proto například v létě, když jste u moře a dotknete se v moři nějaké medúzy, tak vás "popálí" - a to je právě důsledek žahavých buněk. V extrémních případech může takovéto popálení (obvykle například od více medúz najednou) člověka i usmrtit.

Žahavce dělíme do tří skupin:

  •   1. MEDÚZY

Jako jediná skupina žahavců se po většinu života medúzy pohybují (plavou). Medúzy se na naší planetě v různých podobách vyskytují již 600 milionů let a jejich těla jsou tvořeny až z 95% z vody. Medúzy svůj život začínají přisedle ve formě polypů, ze kterých následně vzniknou samotné medúzy.

Mezi zástupce patří například Talířovka obrovská, která dorůstá velikosti až přes 2 metry a je považována za největší ze všech žahavců vůbec. V ČR se můžete ve volné přírodě setkat s jediným zástupcem medúz - Medůzka sladkovodní.

  •   2. KORÁLI A SASANKY

Koráli (ano, s měkkým i)a sasanky tráví svůj život přisedle (jsou tedy "přisátí" na nějaký povrch). Na svoji větší ochranu si tvoří tvrdé schránky z vápníku.

A) Koráli zůstávají ve stádiu polypa a tvoří rozsáhlé kolonie, které známe jako korálové útesy, které mohou tvořit dokonce i malé ostrůvky. Koráli jsou, díky své barevnosti a pestrosti, krásné útvary, které ale jsou díky lidské činnosti (nadměrné rybaření, znečišťování moří, ...) často v ohrožení. Koráli obvykle žijí v symbióze (symbióza = vzájemně výhodné soužití dvou či více organismů) s určitými druhy vodních řas.
Koráli se množí pučením, ale noví jedinci se neoddělují (proto koráli vytvářejí struktury podobné větvím).

Zástupcem korálů je například Korál červený.

B) Sasanky jsou korálům podobné, ačkoliv jsou obvykle o něco větší (až 50 cm). Na rozdíl od korálů nevytváří kolonie ani pevné schránky z vápníku a každá sasanka žije osamoceně. I sasanky mnohdy žijí v symbióze s jinými organismy. Například Sasanka velkolepážije v symbióze s rybou Klaun očkatý - Sasanka poskytuje Klaunovi bezpečný úkryt, a naopak Klaun zbavuje Sasanku drobných parazitů a odhání ostatní rybky.

Naproti tomu Sasanka koňská využívá symbiózu s Rakem poustevníčkem. Sasanka se uchytí na jeho ulitu, a ten se tak s ní pohybuje, čímž jí zajišťuje neustálý přísun nové potravy. Naopak Sasanka Raka chrání svými žahavými chapadly před nepřáteli.

  •   3. NEZMAŘI

Nezmaři jsou většinu života přichyceni (pomocí tzv. nožního terče - spodní část těla nezmara) například na mořském dně, nebo na vodních rostlinách - jsou tedy přisedlí. Mají také velkou schopnost regenerace. Pokud nezmara například rozkrájíte, z jednotlivých kousků vyrostou noví nezmaři. Proto se o otravných a neodbytných osobách říká, že jsou to nezmaři - je obtížné se jich zbavit ;-).

Nezmaři si zajišťují potravu tak, že ve svém okolí zachytávají drobné živočichy a prvoky, a to pomocí svých ramen, na kterých mají umístěné právě již zmíněné žahavé buňky. Tyto živočichy si pak vloží do svých úst, kde potravu tráví a nepotřebné části posléze ústy opět "vyplivnou".
Nezmaři se množí pučením (nový jedinec vyroste na těle původního)
Mezi zástupce nezmarů řadíme například Nezmara hnědého nebo Nezmara zeleného.

Nyní pokračujte na další látku, a to jsou → ploštěnci


Další zajímavosti a užitečné odkazy

První video je od kolegy učitele, kde vám ještě jednou a možná i poněkud názorněji vysvětlí tuto probranou látku:

Docela krátký dokument, který se týká korálových útesů a života kolem nich: 

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky